Jdi na obsah Jdi na menu
 

Historie obce Kováň

Původ názvu Kováně vznikl pravděpodobně (není doloženo) z toho, že se zde „kovy slévati a kouti musely“ tak jako na jiných místech v Čechách. Tuto domněnku podporuje to, že na stráni pod Svilnou nedaleko Kováně bylo nalezeno množství tavících pecí, struska a tužkové nádoby, kde se obětní nože, meče, střely, bodáky, kroužky, spínadla, jehlice, prsteny a jiné věci slévaly a kovaly.

Prvními pojmenovanými a historicky tj. písemně doloženými obyvateli velké části Čech byli Keltové kmen Bójů. Po Bójích zůstalo naší vlasti i jméno Boiohaemum – Bohémia – země Bójů. Počátky osídlení Kováně dokládají nálezy, které byly objeveny mezi dnešním Kováncem, Skalskem a Kování. Archeologické nálezy můžeme zařadit do doby laténské mezi roky 450 před Kristem až konec starého letopočtu. To potvrzuje, že prvními obyvateli této oblasti byli Keltové.

První písemná zmínka o původu Kováně je v díle „Kronika Czeská“ od Václava Hájka z Libočan, který zde líčí boje, svedené v této krajině v roce 973 mezi křesťany a pohany za Boleslava II. Pobožného. Těchto bojů se zúčastnil i statečný pán Ber Kowanský.

V době 1052 – 1088 žádal papež každý rok desátý díl z farních příjmů tzv. „Registra desátků papežských“ o kterých byl veden podrobný seznam. Také děkanát kamenecký v té době vedl záznam z jednotlivých far a mimo jiných je zde jmenována i Kovan která odváděla 21 gr.

Miroslav z Kováně roku 1082 jako pán na Kováni a osvědčený hrdina je popisován v době kdy Rakušané napadli Moravany a Vratislav ve spojenectví s Bavorskými Němci, bratrem Konrádem a Moravany proti nim bojovali. Mezi těmi, kteří zde padli, byl i Miroslav z Kováně.

První spolehlivě známý a písemně potvrzený majitel Kováně je vladyka Bohuška, který je zmiňován v letech 1211 – 1222. Píše o něm František Bareš jako o členu družiny krále Přemysla Otakara II. Dále jej zmiňuje A. Sedláček a František Palacký. O Kováni v této době píše i Bohuslav Balbín. Bohuška měl syna Mladotu. V roce 1220 byl na Kováni pánem Ratmír a pak již můžeme jmenovat celý rod pánů z Kováně, kteří zde žili ve 13. až 15. století.

Mezi nejznámější patří Kuna z Kováně který v roce 1234 byl mezi svědky v listině krále Václava I. Manželkou Kuny byla paní Jitka, dcera Vítka z Klokot z rodu Vítkovců.

O Zdeňkovi z Kováně se píše v roce 1318 protože patřil mezi svědky na listině opavského knížete Mikuláše, který přijímá v léno knížectví opavské od krále Jana.

Začátkem 15. století se píše o Sulkovi z Kováně, který měl syna Bohuše a ten měl syny Bohuše, Sulka, Váczlava a dceru Elišku. Eliška se vdala za Heníka z Valdštějna.

Od roku 1410, kdy Sulek koupil hrad Frýdštejn, se část pánů z Kováně přestěhovala na tento hrad. V době husitských válek byla tvrz na Kováni zničena, ale stále patřila kováňským pánům.

Po celé období husitských válek stál šlechtic Bohuš z Kováně na straně katolické. V roce 1432 vtrhnul na jeho panství Jan Čapek ze Sán a obléhal se svým vojskem hrad Frýdštejn. Bohuškovi se podařilo uzavřít s husitským vojevůdcem smlouvu a uchránit tak své panství od větší zkázy. Teprve později přestoupil ke straně kališnické a jako účastník různých veřejných jednání získal přízeň Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad. V roce 1454 král Ladislav Bohuši z Kováně zapisuje všechna práva odúmrtí na panství kováňském, potštejnském a frýdštejnském.

V „Aktech veřejných i sněmovních v Království českém“ na sněmu Svatomartinském v roce 1433 v Praze byl uveden také Jan Kováňský.

Ke Kováni patřila také osada Podkováň. V roce 1434 zde pan Bohuš z panství Kováňského vystavěl spolu s neznámými mnichy v lesním údolí Strenického potoka pivovar. V roce 1460 Bohuš umírá a jeho dědičkou se stává jeho dcera Anna. V této době zanikly i Kováňské tvrze.

Dalším mezníkem v historii Kováně je rok 1535, kdy je prodána Janovi Hrzánovi z Harasova a kdy byla připojena k panství ve Vrutici a Libni a později k panství v Sovinkách.

Podrobnosti o kováňských usedlostech najdeme v gruntovních knihách, kde se dozvídáme, že zbytky původní tvrze jsou na místě zahrady hostince č. 7, který zde stojí od roku 1613. Druhá budova tvrze stála asi kilometr od vsi směrem ke Skalsku.

Po katastrofě Bělohorské, ve které vrcholilo měšťanské povstání, byl i Hrzán z Harasova obviněn a pokutován, statek v Sovinkách a Kováni zabaven a Královskou komorou prodán apelačnímu radovi Petru Fuchsovi de Vranholy. Po jeho smrti v roce 1626 zůstalo jeho manželce Elišce pouze dědictví v penězích, statky věnoval vyššímu učení na univerzitě. Z jejich úroků byli podporováni studenti. Inspekterem fundací byl ustanoven magistrát Pražský.

V roce 1628 byl kardinálem a primasem Arnošt hrabě Harrach, začíná reformační éra a v roce 1635 přešla Kováň pod správu kněze hrubobělského.

V 18. století byla Kováň pod správou krajského úřadu a purkrabího v Sovinkách, administrátor pak sídlil na Skalsku. První kamenná škola na Kováni byla vystavěna v roce 1800 na místě dřívější zvonice (dnes dům pana Smíška).

V roce 1833 – 1849 byl farářem a katechetou na Kováni český buditel a básník Karel Alois Vinařický. Za jeho působení na Kováni se zde často stýkal se svými dlouholetými přáteli, jako byl F. L. Čelakovský, František Palacký, Jan Krouský, Josef Kajetán Tyl, Šafařík a další.

Na jeho památku mu byla na místní faře odhalena pamětní deska. V září roku 1883 nastoupil na místní školu pan učitel Ladislav Kováříček, který začal psát„Pamětní knihu školy Kováňské“, ve které shromáždil základní dějiny Kováně.

Nová kováňská škola byla vysvěcena v roce 1895.

Dne 28. května 1933 se konala na Kováni významná slavnost – odhalení pamětní desky českému národnímu buditeli Karlu Aloisi Vinařickému, jenž jako farář působil na Kováni v letech 1833 – 1849. Této slavnosti se zúčastnil také prezident T. G. Mysaryk. Na farské zahradě byly vysazeny dva stromy před kostelem, které byly pokáceny na jaře v roce 2010.

V roce 1935 byl na Kováni odhalen památník padlým vojínům v první světové válce a zesnulým legionářům

Dne 14. září 1937 zemřel T. G. Masaryk. Smuteční tryzna na památku zesnulého prezidenta se konala v Kováňské škole v pondělí 20. září.

21. května 1938 bylo v obci malé vzrušení. Několik záložníků, otců rodin, bylo povoláno neočekávaně k vojenské službě. Vykládalo se to všeobecně jako počátek mobilizace proti Německu. 29. září 1938 v den Mnichovského diktátu, se ubytovala na Kováni baterie dělostřelců.

15. března 1939 v 7.oo hodin ráno přijel motorizovaný oddíl němců na Kováň. Řídící učitel jim sdělil, že občanstvo je klidné, hledí si své práce a nebude odporovat.

V roce 1940 se na pomníku padlým na Kováni musela smazat (zakytovat) slova „za svobodu“ a „legionáři“. Zkrátka všechny vnější upomínky na bývalou svobodu a nezávislost se musely odstranit.

Dne 10. května 1945 přijíždějí na Kováň Rusové. Po únorové revoluci dne 25. února 1948, byly zřizovány i na Kováni akční výbory. Od toho roku se každoročně konaly oslavy únorové revoluce, oslavy 1. a 9. května.

V noci 20. dubna 1949 přijeli do Krásné Vsi (1 km vzdálená vesnice od Kováně) úředníci okresního národního výboru a krajského národního výboru a jednalo se o postátnění některých statků a převzetí do státní správy se mají vzít dnem 1. října 1949. Jejich obyvatelé se musí vystěhovat jako za německé okupace.

Od roku 1950 se nic zajímavého nestalo, život zde šel klidným životem obyvatelstva proložený různými komunistickými oslavami

Nový školní rok 1960 – 1961 byl zahájen 1. září relací místního rozhlasu, kterou připravila učitelka Jírová. Zdůraznila v ní, že zahajujeme vyučování poprvé v ČSSR, že žáci podle usnesení strany a vlády dostanou učebnice a školní pomůcky zdarma.

Pohnutý byl až rok 1968, s příchodem sovětské armády a armád spřátelených zemí. Po této události nastala normalizace, která se projevila i v naší obci.

Z let 1974 – 1989 není z naší obce moc zpráv, protože se ztratila obecní kronika. Po úpravě byla školní budova přestavěna na mateřskou školu, která v této budově působila 14 let. V roce 1988 pro nedostatek dětí škola skončila.

Dále se dá konstatovat, že jsme se v roce 1989 dostali od socialismu ke kapitalismu „Sametovou revolucí“ na výročí 17. listopadu 1989. To se dotklo i obyvatel Kováně. Kováň se stala samostatnou obcí.

17. listopadu 1989. To se dotklo i obyvatel Kováně. Kováň se stala samostatnou obcí. Po svobodných volbách nastoupili noví starostové, jako první paní Krausová a po ní pan Stanislav Slánský, pan Jiří Elstner a posledním starostou je pan Bohumil Moc.

22. srpna 1998 se konala v podkováňském pivovaru první „slavnost piva,“ která byla velice úspěšná, s velkou účastí místních i obyvatel okolních vesnic. Proto se tato slavnost opakovala 10 let. Pak byl provoz pivovaru na čas přerušen a dnes opět funguje.

Založení hasičské župy Mnichovohradištské č. 32 obv. II. bylo dne 23. července 1923. Od této doby fungují na Kováni dobrovolní hasiči. Každoročně jezdí náš sbor dobrovolných hasičů, mužů i žen na požární cvičení po celém okrese.

V dnešní době vydává Obecní zastupitelstvo každoročně velké peníze na opravy a úpravy obce. Již byla zrekonstruována bývalá škola, požární zbrojnice, požární nádrž, cesty a silnice po Kováni a i soška sv. Jana. Často se konají na Kováni charitativní koncerty na rekonstrukci místního kostela, který rok od roku stále více chátrá.

V roce 2013 by se měla dělat v obci kanalizace a čistička odpadních vod.

Kováň byla osadou s kostelem již ve 14. století. Je uvedena v popisu pražské diecéze z té doby jako součást Kameneckého děkanátu. Tento kostel je uváděn jako farní v roce 1352. Od roku 1384 je kováňský kostel spravován vlastním farářem. Přestavěn byl v letech 1751 – 1757. V roce 1840 byla přistavena sakristie a roku 1860 věž. Podle nálezů konce 20. století byl zjištěn románský původ věže, který můžeme datovat do druhé poloviny 12. století.

Původní zasvěcení kostela není známo, jeho patrocinium pochází z poloviny 17. století, kdy se hovoří o kostele sv. Františka Serafinského. V roce 1736 byly do kostela koupeny varhany z Bezdězu a v roce 1867 byly zakoupeny nové varhany,které jsou darem Jeho Eminence kardinála pražského knížete ze Schwanzenbergu.

 

..:: Autor: František Krajíček ::..

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

TGM v Kováni

Honza Juřena, 12. 4. 2013 16:56

Dobrý den, na slavnosti v roce 1933 byl i pan president Tomaš Garigue Masaryk?

K prezentaci

Kozák Stanislav, 3. 8. 2011 14:21

Vaše prezentace je moc pěkná.Obec na ní vypadá velmi útulně.Jen škoda,že Historie obce končí v roce 1935.Od té doby se u Vás bohužel nic nestalo ?

Re: K prezentaci

Tvůrce stránek, 10. 1. 2013 18:43

Dobrý den,

historie byla doplněna o další informace, snad Vás potěší a přeji příjemné čtení.

peky

Václav Pekař ze Spikal. web: http://spikaly.jex.cz/, 12. 6. 2012 15:35

Zdravím obec Kováň, s krásným pozdravem ze Spikal.
článek je pěkně napsaný o těch dějinách o Kováni, i stránky jsou pěkný.
S pozdravem Václav ze Spikal

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA